Historie
Brožura vydaná k 650 letému výročí první písemné zmínky o obci Žernovník
Počátky osídlení obce Žernovník lze podle četných archeologických nálezů klást dlouho do minulosti před první písemnou zmínkou o osídlení (1351). Prostorové poměry poukazují na způsob vzniku obce. Žernovník vznikal na křižovatce cest vedoucích z Blanska přes Černou Horu, s cestami vedoucími z Žernovníku do Milonic a Lipůvky a z Žernovníku směrem do Lubě. Na trojúhelníku, v němž se tyto komunikace prolínají, vznikaly první zemědělské usedlosti. Jako základ osídlení se v místní kronice připomínají čtyři grunty a stavení pěti podsedků. Kolem těchto krystalizačních jader, která sama o sobě vznikala rovněž postupně, se rozvíjelo osídlení obce.
Původní roubené dřevěné domky byly postupně nahrazovány zástavbou využívající mimo dřeva i kvalitní pískovec z místních zdrojů. Ten dal obci nejen jméno, ale výrazně ovlivnil i tvářnost stavebních objektů. Uvedené stavební materiály doplňovaly i nepálené cihly, jejichž používání bylo pro rozvoj obce v minulosti rovněž příznačné.
První písemná zmínka o Žernovníku je datována rokem 1351. V té době byla obec v držení vladyků z Jenče. V té době je obtížné mluvit o obci, neboť se jednalo o vznikající osadu při silnici z Brna přes Tišnov na Černou Horu. Její obyvatelé obdělávali půdu, využívali okolních lesních porostů a využívali polohy na křižovatce cest, které se zachovaly dodnes. Během své historie obec měnila často své majitele.
Již v roce 1375 upsal Oldřich z Boskovic své manželce na Žernovníku roční důchod 5 hřiven a 20 grošia ve stříbře.V roce 1389 je doložen prodej dvora a 2 polí Stachcvi. z Kokor. Prodávajícím je tehdejší majitel Žernovníka Jan z Lomnice. V té době se majitelé měnili velmi často, neboť již v roce 1390 je upsán nový podíl na Žernovníce, tentokrát pro manželku Vaňka z Boskovic. Majitelské vztahy se však počaly stabilizovat od roku 1389 kdy byla osada Žernovník součástí panství Černohorského, které náleželo kromě jiných držav pánům z Boskovic. Prvním z Boskovických pánů, který držel Žernovník je již zmíněný Vaněk z Boskovic řečený Černohorský a po něm držel jeho rod Žernovník až do roku 1597, kdy byli posledními majiteli z rodu Boskovických bratři Albrecht a Jan Šembera. Janem Šemberou z Boskovic vymírá rod pánů z Boskovic dne 30.4.1597 po meči.
V další historii náleží osada Žernovník k Černé Hoře. V 15. až l7.století se v okolních lesích zdržovali lupiči, kteří , měli svůj hlavní úkryt "na Brlohách" v okolí dnešní Závisti a proti kterým zasahovala i zemská hotovost z Brna. Svou činností a loupežemi ohrožovali zejména kupce a pocestné na cestách, procházejících i Žernovníkem.
V období 30.leté války v roce 1623 řádila v Žernovníce a okolí nakažlivá kožní nemoc, zavlečená sem vojskem. V letech 1831, 1832 a 1850 byl Žernovník stižen cholerou. Tato zhoubná epidemie měla za následek úbytek obyvatel, byla příčinou hospodářského úpadku obce a okolí. Těmto pohromám předcházela v roce 1830 silná vichřice a bouře, která zle poničila domy v Žernovníce a strhla mnoho střech. Bouří a vichřicí utrpěla značné škody i blízká Černá Hora. Farností náležel Žernovník od roku 1642 k Bořitovu. K tomuto datu jsou v Bořitově vedeny i matriky. Od roku 1857 je matrika přenesena na Černou Horu a tím i Žernovník se sem dostává farou i školou. V roce 1900 je připomínána jednotřídní škola, od tohoto data přísluší Žernovník školou do Černé Hory, a je tomu tak dodnes.
Název obce pochází pravděpodobně od "žernovů" - mlýnských kamenů, které se zde s největší pravděpodobností vyráběly z místní suroviny. Žernovník nebyl nikdy rozsáhlým osídlením. Na počátku l7.stol. je zde uváděno 9 domů. V roce 1846 je to již 32 domů s 204 obyvateli a v roce 1902 37 domů, 40 rodin a 224 obyvatel.
Znak ani pečeť obce nejsou doloženy, a proto návrh znaku vychází především z názvu obce. Znak je půlen a v jeho horní části leží na stříbrném štítě červený žernov (V okolí obce se kromě "bílého" hojně nachází i "červený" pískovec, a proto je ve znaku použita pro figuru žernova červená barva). Ve spodní části je použit znak Černé Hory, k níž Žernovník od konce 14.století patří a s níž má velmi úzké historické vazby.
Návrh praporu vychází ze znaku. Pole praporu je půleno, v horní bílé polovině uprostřed je umístěn červený žernov, ve spodní červené části leží bílý podélný pruh (Šířka pruhu je 15% celkové šířky pole praporu.) Podélný střed červeného pole a bílého pruhu je totožný.
Mýtus říšské autostrády
Na území bývalého protektorátu byla v roce 1939 se stavbou dálnice Praha-Brno-Zlín zahájena též stavba německé dálnice Vratislav(Breslau)-Vídeň(Wien). Projektování a stavbě této dálnice došlo na podkladě smlouvy ze dne 19.11.1938,sjednané mezi zplnomocněnými zástupci pomnichovské Česko–Slovenské republiky a Německa. (gen.Karel Husárek,ministr veřejných prací a Dr.K.Ritter,německý velvyslanec)
Podle této smlouvy vzaté na vědomí bývalou ministerskou radou republiky usnesením ze dne 21.11.1938 č.28484/m.r.1938 bylo Německo oprávněno postavit a udržovat na území druhé republiky dálnici se všemi potřebnými vedlejšími zařízeními(přípojky,odpočívky,cestmistrovství apod.)Pozemky potřebné pro tuto stavbu byla povinna opatřit naše republika a postoupit je bezplatně do vlastnictví německého podniku,,Reichsautobahn“.Postoupené území zůstalo sice součástí území republiky,mělo mít ale charakter německou říší spravované exteritoriální zóny,na niž mělo mít Německo počínaje dnem odevzdání dálnice veřejnému provozu právo vydávat veškerá nařízení ohledně provozu a to včetně pravomoci soudní.
Řešení všech opatření generálního inspektora německých silnic vyplívajících z této smlouvy mělo se provádět v dohodě s ministerstvem veřejných prací.
Po dokončení stavby měla být dálnice dána k dispozici pro veškerý motoristický provoz,při čemž měly být na počátku a konci dálnice(hranice druhé republiky-protektorátu),jakož i na přípojkách na veřejné komunikace druhé republiky ( protektorátu) zřízeny celní a pasové stanice.
Na podkladě výše jmenované smlouvy bylo pak vydáno vládní nařízení čís. 309 z 29.11.1938,kterým bylo mimo jiné stanoveno,že veškerá působnost ve věcech souvisejících se zřízením německé dálnice Vratislav-Brno –Vídeň,která by podle platných předpisů příslušela jiným správním úřadům nebo orgánům Česko –Slovenským přecházejí na ministerstvo veřejných prací.
S projekčními a přípravnými pracemi se započalo koncem roku 1938 a stavební práce byli zahájeny na jaře 1939( 11.dubna).V důsledku válečných událostí byla stavby 30.4.1942 zastavena.
Rozestavěný úsek této dálnice začíná v západní části obce Městečko Trnávka,vede povšechně jižním směrem a končí západně od obce Ledce(jižně od Brna).Délka rozestavěné dálnice je asi 83 km.
Rozestavěnost:
Mosty
Téměř hotovo nebo zcela dokončeno je 106 mostů ,mostků a propustí.
Rozestavěno je cca 100 mostů,mostků a propustí.Objem rozestavěnosti těchto objektů je různý.
Zemní práce
(Šířka dálničního tělesa v koruně měla být 28,5m)
1)Úsek 0,0km(protektorátní hranice u Jevíčka)-21,0 km(západně od Skalice)
Zemní práce provedeny z 95%.
2)Úsek 21,0-45,0(západně od Kuřimi)
Zemní práce provedeny ze 70%.
3)Úsek 45,0-76,0(Západně od Ledců)
Zemní práce provedeny z 90%
4)Kromě těchto prací bylo na sever od bývalé protektorátní hranice budováno dálniční těleso v délce cca 7 km a to až po obec Městečko Trnávka.Zemní práce v tomto úseku jsou provedena z 50%.Mostní objekty jsou pouze založeny.Asi 5 km na sever od obce Městečko Trnávka byla v předstihu zahájena stavba dálničního mostu ve východní části obce Linhartice.
Stavební náklad provedených prací je možno odhadnout na 700 000 000,- až 1 000 000 000,-K v cenách roku 1939.Tyto náklady hradila Německá říše. Výdaje na opatření pozemků a provedené přípravné práce pro scelení pozemků některých katastrálních obcí vyžádali si do roku 1942 nákladu asi 20 000 000,-K a tyto byli hrazeny z prostředků bývalého protektorátu.
Takto by se dali v kostce shrnout veškerá data o plánování a výstavbě této dálnice.Jsme však v roce 1945 a dělí nás neuvěřitelných 59 let k současnosti.V těchto letech však dochází k překrucování minulosti,sdělování polopravd a lží.Vracíme se zpět do roku 1945.
Do dubna 1945 je těleso nedokončené dálnice hlídáno Německou armádou.Na staveništi se nachází velké množství stavebního materiálu a zařízení.V nastalém chaosu vzniklém krátce po osvobození je část zařízení a materiálu rozkradena.V červenci 1945 je proveden soupis stavebního materiálu a stavebního zařízení dálnice(bunkry na štěrk,zařízení lomů,stavební lanovky,kabelové jeřáby atd.).Pokud je toto zařízení majetkem českých firem je jim dovoleno toto odvést.Stavební zařízení německých firem je znárodněno a převedeno do majetku Fondu národní obnovy.
Na podzim 1945 se rozbíhají jednání co s touto nedokončenou stavbou.Dostavba dálnice jako celku je zamítnuta a to z důvodu poválečného rozvrácení národního hospodářství.Je však rozhodnuto o využití dálnice pro zlepšení stávající silniční sítě.Návrhy na využití jsou různé(využití jednoho pásu dálnice a zakonzervování druhého,výstavba směrově nerozdělené čtyřproudé komunikace atd.).Vždy je však počítáno s postupnou dostavbou v dopravně nejdůležitějších úsecích.Tyto plány vznikají na ministerstvu dopravy a ministerstvu techniky.
Ministerstvo techniky předkládá(a vláda schvaluje) v roce 1947 komplexní plán využití rozestavěné dálnice.Tento plán počítá se stavbou čtyřproudé směrově nerozdělené komunikace v úseku Želešice-Kuřim,dále jsou navrženy dvě varianty dvouproudé komunikace v úseku Kuřim-Sebranice a využití poloviny dálničního tělesa pro stavbu silnice Sebranice –Jevíčko.Od tohoto plánu se odvíjí další plánování využití této dálnice až do roku 1958.
Na základě rozhodnutí XI. Sjezdu KSČ(1958) o znovuzahájení výstavby dálniční sítě ČSSR se opět začíná počítat s dostavbou této komunikace v plném profilu.Vládní usnesení č.972 z roku 1959 tento plán zpřesňuje a v roce 1963 přichází vládní usnesení č.286 z 10.4,které stanovuje tvar dálniční sítě tehdejší ČSSR. V rámci dalších vládních nařízení o dálniční síti České republiky je z dostavbou této komunikace vždy počítáno.
Poměrně zajímavý je i stav majetkoprávního vypořádání pozemků nacházejících se v trase této komunikace,na základě nařízení stálého výboru č 291/1938 sb. a vládního nařízení č. 309/1938 sb. a dalších opatření z let 1938-1950.
Nedokončená dálnice
Berlin-Breslau-Wien
Historie projektu:
Projekt dálnice byl vypracována sklonku roku 1938 ještě před obsazením zbytku našeho státu německými vojsky v březnu 1939.Tak zvaná průchozí dálnice Vratislav-Vídeň (Durchgangsreichsautobahn Breslau-Wien) měla spojit město Breslau ( nyní Vratislav-Polsko) a celou síť dálnic ve Slezsku a západním Prusku s Vídní ( Rakousko bylo v té době součástí nacistického Německa) přes území tehdejšího Česko-Slovenska.Dálnice a pruh území kolem ní měla být říšským územím.Toto území mělo být celně uzavřeno.Dle smlouvy uzavřené v listopadu 1938 mělo tehdejší Česko –Slovensko poskytnout potřebné pozemky Německu zdarma,přičemž stavbu by provedla RAG( Reichsautobahngesellschaft-tehdejší státní organizace pro stavbu dálnic v Německu) vlastním nákladem.Se zástupci RAG bylo dohodnuto,že vozidla tehdejšího Česko-Slovenska budou moci na našem území dálnici používat bez poplatků a pasových formalit.Musela by pouze projet celnicemi,které měli být zřízeny u všech nájezdů na dálnici a výjezdů z ní.
Stavba dálnice byla zahájena 11.4.1939 a postupovala velmi rychle.Pracovalo se na dvě směny po deseti hodinách ,protože RAG měla v plánu uvést dálnici do provozu koncem roku 1940.( Dnes se nám to může zdát neuvěřitelné a proto uvádím několik údajů:Německo zahájilo výstavbu dálnic 21.3.1934,k 31.12.1938 bylo v provozu 3 065 km dálnic,rozestavěno bylo 1 500 km dálnic).Tempo stavebních prací poněkud zpomalilo na podzim 1939.Výstavba dálnice však pokračovala až do 30.4.1942.V tento den byly zastaveny téměř všechny civilní stavby v Německu a zemích nacistickým Německem okupovaných.Stavební zařízení a část stavebních čet byly převedeny na různé práce pro vojenské účely.Do konce války hlídá staveniště dálnice Německá armáda.
Po válce je v letech 1946-1947 provedena demontáž zbylých stavebních zařízení a odvezen použitelný stavební materiál.Od té doby je staveniště opuštěné,mnoho kilometrů dálničního tělesa zarostlo vysokými stromy,četné úseky s mělkými zemními pracemi byly rozorány další místa znehodnocena(z hlediska stavby dálnice jako celku) různým využitím pro místní účely.Dokončené objekty a některé úseky dálničního tělesa jsou dosud velmi zachovalé.
Základní technické údaje:
Staničení dálnice začínalo nultým kilometrem v křižovatce Schönefelder Kreutz na odbočce tehdy již částečně dokončeného dálničního okruhu kolem Berlína(Berliner Ring) společně s dálnicemi Berlin-Dresden a Berlin-Breslau-Gleiwitz.Nedaleko Breslau se na této dálnici nacházel tisící kilometr říšských dálnic uvedený do provozu 27.září 1936.Samotná trasa Breslau-Wien odbočovala jihozápadně od Breslau poblíž obce Kath(dnes Kathy Wroclawskie).Z celkové plánované délky asi 320 km bylo z nezjištěných důvodů rozestavěno přibližně 85 km dálnice a to přibližně na území tehdejšího ,,Protektorátu Čechy a Morava“.
Dálnice byla stavěna podle jednotné normy německých dálnic té doby,ovšem s přihlédnutím k posledním poznatkům v oboru dálničního stavitelství.
Návrhová rychlost je 160km/hod. v celém rozestavěném úseku,nezávisle na charakteru krajiny.Vysoké návrhové rychlosti odpovídá velkorysé směrové řešení.Trasa se velmi málo odchyluje od povšechného směru.Minimální poloměr směrových oblouků je 600m.Tohoto povoleného minima využil trasér,Němec a pracovník RAG ing.Dr.Hanz Lozenz jen jednou a to ve velmi obtížném terénu.Jinak použil směrových oblouků o poloměru mnohem větším.
Velkorysé je také výškové řešení.Maximální dovolené stoupání je u této dálnice pouze 5%
(Veškeré protektorátní dálnice měli maximální použité stoupání 6%). Stoupání 5% je však využito pouze zcela vyjímečně.Nejmenší použitý poloměr výškových oblouků je 10 000m.
Příčné uspořádání nejlépe ukazuje schematický příčný profil.( viz příloha).Takový příčný profil měla mít dálnice v celém rozestavěném úseku s výjimkou oblasti viaduktů u Hlubokých Dvorů,kde měli být vozovky vedený samostatně v délce asi 2,5 km.Vzdálenost vozovek měla být až 100m.
Z hlediska trasování je projekt dálnice na svou dobu pokrokový.Křivka dálnice je velmi pěkně začleněna do krajiny.Svahy zářezů mají menší sklon než vyžaduje soudržnost zeminy,protože takto provedené zemní práce působí méně rušivě.Dálnice byla projektována v době,kdy ještě nebyla známa Rankeho metoda prostorového vykreslení trasy počítačem(ta byla vypracována až v roce 1943).Toho ,že křivka rozestavěné dálnice vychází pohledově velmi dobře,dosáhl ing.Dr.H.Lorenz tím ,že si od akademického malíře prof.Schaffrana dal nakreslit realistickým způsobem jednotlivé pohledy z předpokládané trasy dálnice a dálnici do obrazů dokresloval.Místy i přes toto opatření dochází k takzvanému uskakování trasy.( Linie dálnice se na okamžik ,,ztratí“).
Na rozestavěném úseku je velké množství mostních staveb v různém stupni dokončení.
K dodržení vysoké návrhové rychlosti ve značně členitém terénu bylo nutno naplánovat na území protektorátu dva velké dálniční mosty,samostatným projektem bylo přemostění údolí Krkatá Bába(Projekt Für Brücke).Ve směru dálnice na Breslau(mezi ,,severní hranicí protektorátu“ a původní Československo-Německou hranicí u Králík)byly naplánovány tři velké dálniční mosty.Ve stejném prostoru ve směru na Vídeň nebylo třeba z důvodu téměř ploché krajiny plánovat žádný velký most.
Ostatní mostní objekty(mosty přes říčky,potoky a křižující komunikace)jsou v zásadě typizované a to parabolické tam,kde nad objektem následuje(nebo měl následovat) ještě nasyp(propustky jsou v tomto případě obloukové nebo trubní).V případě ,že dálnice měla procházet přímo po mostovce je konstrukce desková.Mosty přes dálnici jsou vesměs deskové a to buď o čtyřech nebo dvou polích.Všechny mostní objekty jsou precizně vyřešeny jak po stránce trvanlivosti povrchových úprav tak po stránce vzhledové.Výsledkem je to,že i po mnoha letech vypadají ve velké většině jako nedávno dokončené.
Mimoúrovňové křižovatky měli umožnit napojení silniční a dálniční sítě protektorátu na dálnici . Bohužel z nedostatku dochovaných plánů a dalších dokumentů lze určit pouze mimoúrovňové křižovatky v úseku Moravská Třebová-Syrovice.(Moravská Třebová,Jevíčko,Sebranice,Kuřim,Brno-Bystrc,křižovatky s protektorátní dálnicí u Troubska,Syrovice).
Na mnoha místech je dálnice ve značně vysokém stupni dokončení.Zemní těleso je připraveno pro kladení dálničních vozovek(úsek Jevíčko-Bačov).Je vybudována kanalizace,která je bez jakékoliv údržby většinou dodnes plně funkční.Na trase dálnice se nacházejí dva největší dálniční náspy v naší republice a to u Bačova a Ostopovic.Výška těchto náspů je přes třicet metrů.
Závěrem můžeme konstatovat,že rozestavěná dálnice ukazuje na dílo technicky velmi zdařilé.Porovnáme-li tehdejší návrhové parametry se součastnými,vidíme,že návrhová rychlost je vyšší.Stavební šířka dálnice je téměř shodná(Dnešní dálnice nejčastěji 26,5 nebo 27,5 m ,A-88 28,5 m).Ojediněle použité oblouky o malém poloměru a 5ti % stoupání je pro dnešní dálnice nepřípustné.
Z hlediska použití rozestavěné dálnice pro budoucí stavbu komunikace R-43 není třeba větších úprav.V úseku Brno –Moravská Třebová se nenacházejí oblouky o malém poloměru a jedinou překážkou jsou dvě 5ti % stoupání(U Skaličky a Černé hory).Tyto však lze velice lehce eliminovat zvětšením zemních prací(vyšší náspy a hlubší zářezy).Ostatní technické parametry jsou použitelné pro dnešní stavbu komunikace typu R-24,5/120.V některých případech je třeba drobných úprav( protihlukové stěny,biokoridory).Z mého osobního názoru by bylo velice vhodné postavit(dostavit) alespoň jeden úsek o délce 5 až 10 kilometrů dle Německých norem z roku 1939,tak aby bylo možné pro budoucí generace zachovat možnost srovnávání dálničního vývoje.(Nestavět protihlukové zdi,betonová vozovka na mostech atd.)
Velké mosty na trase dálnice
(Na území dnešní ČR)
Most přes údolí Hraničního potoka u Horních Heřmanic:
Mostní konstrukce měla překonávat hluboké údolí potoka na historické hranici Čech a Moravy.Most měl být železobetonový masivní s malým rozpětím oblouků.Stavba mostu nebyla zahájena.
Linhartický most:
Most se měl nacházet ve východní části obce v místech dnešní čistírny odpadních vod.Stavba mostu byla zahájena na sklonku roku 1940.Byli zvažovány dvě varianty.Obě varianty počítali s železobetonovým masivním mostem s malým rozpětím oblouků.Rozdílné bylo pouze pojetí jižního předmostí mostu.Veškeré pozůstatky po stavbě mostu byli zahlazeny při výstavbě čistírny odpadních vod.Drobné terénní úpravy lze nalézt pouze na severním předmostí mostu.
Most nad údolím říčky Pacovky:
Most měl procházet přímo nad západním okrajem obce Městečko Trnávka.Z tohoto železobetonového masivního mostu s oblouky o malém rozpětí byli postaveny jen zárodky dvou pilířů.Pro základy ostatních pilířů byli vykopány základy.Ke staveništi mostu byla z nádraží v Městečku Trnávce postavena úzkorozchodná železnice. Podél celé délky plánovaného mostu byla připravena pojezdová konstrukce pro stavební jeřáb.Tato konstrukce je jediným pozůstatkem staveniště tohoto mostu,který se dochoval do dnešní doby.
Mosty přes údolí říčky Lubě a paralelní údolí bezejmenného potoka:
V tomto případě se nejedná o dva samostatné mosty ,ale vzhledem ke konstrukci dálnice k zcela ojedinělému technickému řešení,které nemá na území dnešní České republiky obdoby.Dálnice měla být v délce cca 2,5 km rozdělena na dvě samostatná dálniční tělesa pro každý jízdní směr.Byli by tak postavený čtyři mosty jejichž osy by byli vzdáleny cca 100m.
Problematice projektu ,,Für Brücke“a velkého dálničního rekreačního střediska,které se mělo nacházet nedaleko se budu věnovat v samostatné kapitole.
Most přes údolí Svratky nedaleko Brněnské přehrady:
Asi nejznámější mostní konstrukce ,,Hitlerovy dálnice“.Ocelový most s třemi železobetonovými pilíři .Postaven byl pouze jediný pilíř.Pro dva zbývající byli vyhloubeny základy.Na obou stranách údolí se měli nacházet opěry mostu.Rozestavěna je pouze jižní opěra mostu.
Most přes údolí říčky Bobravy:
Pro překonání hlubokého údolí říčky Bobravy (tehdy Obravy) byla zvolena konstrukce železobetonového masivního mostu s malým rozpětím obloků.Most měl být 270m dlouhý a až 37m vysoký.Na jeho výstavbě se podílela i známá česká stavební firma Lanna a.s.Veškeré pozůstatky po výstavbě mostu byli zničeny zřízením kamenolomu.Jediným dochovaným pozůstatkem je zařízení staveniště mostu, kde se dodnes nachází konstrukce pro uchycení lana kabelového jeřábu.
Organizační struktura výstavby dálnice
Gesellschaft Reichsautobahnen
Berlín-Pariser Platz 4
Oberste bauleitung Breslau Oberste bauleitung Wien
Streckendezernat Mährish Trübau
Adolf Hitlerplatz 1
Bauabteilung Landstron
Bauabtailung Mährish Trübau
Bauabtailung Brün
Bauabtailung Nikolsburg
Další pokračování:
Technický popis trasy: Rozdělení do tří až čtyř částí
,,Speciální“ kapitola ,,Für Brücke“
Velké množství fotografií
Další zajímavosti:Stavební firmy,ing.Dr.H.Lorenz,ing Dr.F.Todt atd.
Tento článek zaslal pan Tomáš Janda, který o stavbě dálnice shromažďuje historické materiály a připravuje knihu.
Tímto mu děkujeme za poskytnutí části jeho práce a za souhlas s jejím zveřejněním.
Roman Bartoš
Zápis roku 2000 v kronice obce Žernovník
Přechod na rok 2000 byl ve světě spojen s nejistotou, jak budou pracovat počítače, zda při přechodu na nový letopočet nenastaví své vnitřní hodiny na rok 1900. Tento problém roku 2000, zvaný Y2K, byl způsoben staršími typy počítačů, které se začaly rozšiřovat po roce 1980 a kvůli úspoře paměti pracovaly pouze s dvoumístným letopočtem. Proto již několik let před rokem 2000 se nasazovaly nové počítače a nové programy připravené na rok 2000. Také na OÚ jsme v průběhu roku 1999 zakoupili nový počítač s monitorem a inkoustovou tiskárnou a těsně před nástupem roku 2000 jsme nainstalovali nové verze programů pro evidenci obyvatel, majetku a účetnictví. Proto přechod na nový letopočet (rok 2000), který vyvolával velké obavy, proběhl ve světě i u nás bez problémů.
V průběhu roku 2000 dochází k překotnému rozšiřování mobilních telefonů, v naší obci hlavně mezi mládeží. Během roku se počet uživatelů mobil. Telefonů zněkolikanásobil a tento typ telefonu má již třetina obyvatelstva. Cena mobil. telefonů je od 3tis –15tis. Kč, při průměrné hrubé měsíční mzdě 12 tis. Kč.
Významnou událostí v České republice bylo dne 9.10.2000 i spuštění prvního jaderného reaktoru v Jaderné elektrárně Temelín. Proti této elektrárně jsou neustále protesty ze zahraničí, zejména z Rakouska.
Vývoj počasí
První čtvrtletí se vyznačuje mírnou zimou. Celý leden se drží sněhová pokrývka. Únor a březen jsou teplotně a srážkově průměrné. Počátkem dubna jsou poslední ranní mrazíky do
–3°C. Od 10. dubna klesají noční teploty ke 2°C a denní vystupují k 15°C. 12. března odpoledne silně prší. Koncem dubna bývají ranní teploty kolem 10°C a denní vystupují až k 25°C. Nejtepleji bylo na velikonoce 23. a 24. dubna, kdy teplota vystoupila na 29°C, tedy blízko k historickým rekordům (dle záznamů v pražském Klementinu). Počátkem května klesají ranní/denní teploty na 5/20°C, v půli května 14/28°C. 17. května vystoupí teploty až na 30°C a večer po měsíci zapršelo. Přesto pokračuje velké sucho. O tom, že počasí je teplotně nadprůměrné svědčí i první třešně dozrávají v půli května místo obvyklého června. Další deště přišly až 25. – 28. května. Koncem května poklesly teploty na 6/14°C a počátkem června opět stoupají na hodnoty 16/30°C . 13. června přichází bouře s krupobitím, při kterém padají kroupy velké až 1 cm. 21. a22. června vystoupí teplota přes den na 35 a 36°C, čímž překonává historické teplotní rekordy. Déšť 25. června přináší ochlazení na 14°C a konec nejhoršího sucha, které meteorologové přirovnávají k suchu v roce 1947 a které způsobilo velké ztráty zemědělcům.Chladnější počasí potom trvá celý červenec, kdy nejvyšší teploty vystupují k 20°C. Toto chladné počasí trvá až do 12. srpna, kdy teplota vystupuje na 28°C a v následujícím týdnu překonává i 30°C. Koncem srpna opět ochlazení na 24°C.V září dosahují teploty 15/23°C, v říjnu potom 10/20°C. 23. října byl první ranní mrazík a denní teplota 10°C. V listopadu dosahují ranní teploty 0-8°C, denní 6-14°C. Do 17. prosince jsou denní i noční teploty plusové 0-8°C. Teprve 18.prosince klesá noční teplota pod nulu k –4°C a na štědrý den 24.prosince klesá pod nulu i denní teplota –8/-4°C a padá sníh. Tyto mrazy a sníh vydrží až do konce roku 2000.
Činnost obecního úřadu
V roce 2000 pracovalo OZ ve složení J. Vašíček – starosta, R. Bartoš – místostarosta, J. Zachovalová, F. Škrabal a M. Dvořák.
Jako každý rok se k 1.1.2000 dělala inventura obecního majetku. Z Výkazu aktiv a pasiv vyplývá, že máme aktiva ve výši 31 310 000,-Kč, z čehož investiční majetek má hodnotu 27 163 000,-Kč. Největší hodnotu z této částky mají lesní pozemky s porosty a to 19 877 000,-Kč. V aktivech je i pohledávka 2 815 tis. Kč, což jsou peníze zapůjčené obci Brťov-Jeneč na vysokotlaký plynovod. Tuto pohledávku nám má obec Brťov-Jeneč, přes kterou se financovala výstavba plynovodu, vrátit do 31.3.2001, kdy VTL plynovod zaplatí firma Jihomoravská plynárenská. Na straně pasív máme nesplacený úvěr a půjčky na plynofikaci ve výši 1 005 tis. Kč.
Hlavní akcí OÚ byla oprava povrchů obecních cest v úsecích:
- Úvozek , v úseku od domu č.38 Velen J. k provozovně Tomášek,
- cesta kolem bazénu v úseku od domu p.Riznera k domu p. Hajné
- cesta od provozovny Tomášek ke dvoru domu p. Kašparce.
Povrch byl udělán asfaltovou obalovanou drtí a jeho položení finišerem provedla firma Silnice Brno v průběhu července 2000. Při této stavbě se vyasfaltovala i část výletiště. Celkové náklady byly 521 tis. Kč.
Byla zahájena stavba travnatého hřiště v místě pod domem F. Hlavičky č.72, v místě kde dříve byl pozemek s družstevní drůbežárnou.
Autobusová doprava do naší obce. V současné době k nám zajíždí čtyři autodopravci. ČSAD Blansko zkrátilo poslední spoj z Blanska, tzv. Lomničák, s příjezdem na Žernovník v 19:45 hod., který končí již na Brťově. Tomuto dopravci hradí obec roční dotaci 9000,-Kč na ztrátové spoje. Na lince na Brno začal od ledna kromě autobusu ČSAD Brno jezdit i autobus ČSAD Boskovice. Oba konkurenční dopravci jezdí s malými časovými rozestupy a tak oba autobusy jsou poloprázdné. Pro cestující má tato konkurence krátkodobou výhodu ve snížení jízdného, když ČSAD Brno snížilo ceny na úroveň konkurenta.Jízdné z Žernovníka do Brna stojí 14,-Kč místo dřívějších 26,-Kč. Poslední dopravce,p. Bílek z Bořitova, který zajišťoval dopravu mezi Rájcí a Brťovem v sobotu a neděli, v průběhu roku přestal v naší obci zastavovat a následně zrušil dopravu úplně. Koncem roku začal zajišťovat dopravu o víkendech ČSAD Blansko, jemuž dotuje ztrátové spoje firma Celestica Ráječko, v jejímž závodě probíhá výroba nepřetržitě. V tomto novém elektrotechnickém podniku našly zaměstnání i dvě pracovnice z naší obce.
Hned po Novém roce zorganizoval OÚ vycházku po stopách žernovských vodovodů. Navštívili jsme vodárnu u Hájenky, vodojem na Skalkách, ale i starou vodárnu na Loučkách a vodojem v Boří. Vycházky se zúčastnilo hodně mládeže, která poprvé mohla nahlédnout do studní a míst, odkud proudí voda v našem vodovodu.Ze studní bylo načerpáno a do vodovodu bylo dodáno 12 750 m3 z čehož bylo fakturováno obyvatelům 8 039 m3. Zbytek, tj. 37% spotřeby vody činí ztráty, které jsou tvořeny napouštěním požárních bazénů a nádrží, poruchami a ztrátami u posledních spotřebitelů, kteří ještě nemají namontován vodoměr a jimž se stanovuje spotřeba paušálně. V roce 2000 byly zavedeny dva odečty vodoměrů ročně, což je výhodnější pro odběratele, že nemusí platit koncem roku vysoké částky za celoroční odběr a také se tímto opatřením podchytí dříve případná porucha na vodovodním řádu. Ve vodárně u Hájenky bylo instalováno nové záložní čerpadlo a ve vodojemu na Skalkách byl vyměněn porouchaný vodoměr. Byly odebírány zkušební odběry pitné vody z vodovodu i vzorky odpadních vod z kořenových čističek ve Žlíbku a ve Zmoli s vyhovujícími výsledky. K 31.5.2000 ukončil pracovní poměr u obecního úřadu p. František Zachoval, který se staral o obecní vodovod a čističky odpadních vod. Kromě toho měl na starost práce v obecním lese a starost o obecní majetek. F. Zachoval se z naší obce odstěhoval. Jeho činnost v oblasti vodního hospodářství převzal p. František Škrabal ml., který je zaměstnán jako hasič u Okresního hasičského sboru v Blansku.
Pro sběr starého skla byly pořízeny dva nové plastové kontejnery na sklo bílé a barevné, které se vyváží každých 14 dnů a nahradily dva staré plechové kontejnery, které se vyvážely při zaplnění. Dále obec jednou ročně zajišťuje odvoz nebezpečných odpadů, velkoobjemových odpadů a železného šrotu. Tuhý komunální odpad uložený v popelnicích se sváží v zimě jedenkrát za 14 dní a v letním období jedenkrát za měsíc. Občané mohou odevzdat libovolné množství odpadu, které sváží firma Selio Blansko na skládku u Březínky u Velkých Opatovic. V obci není žádná povolená skládka komunálního odpadu. Za odpady vybírá obec poplatek 100,-Kč na občana a půl roku.
V roce 2000 uhradila obec příspěvek na žáky navštěvující Základní školu v Černé Hoře ve výši 48 433,- Kč a 2500,- Kč na ZŠ Lysice, kterou navštěvuje jedna žákyně. Obec přispěla obci Brťov-Jeneč částkou 6372,- Kč na tři děti navštěvující mateřskou školu v Brťově-Jenči.
Dne 29.3.2000 jsme v naší obci přivítali na besedě poslance Parlamentu České republiky p. Paulíka z Petrovic.
V tomto roce proběhla stavba středotlaké přípojky plynu pro obec Malá Lhota a Lubě z regulační stanice umístěné za posledním domem v obci směrem k Brťovu. Přípojka potom vede přes Skalky kolem vodojemu směrem k uvedeným obcím.
Obec odkoupila od p. Procházky pozemek, tzv. Pluháčkův rybník, na němž je již desítky let vybudována požární nádrž. Obec vykoupila pozemky na Skalkách, na nichž se nachází vodojem od manželů Hlavičkových a p. Procházky z Dlouhé Lhoty. Úspěšně byl vyřízen převod 11 lesních pozemků historického majetku obce od Lesů ČR a také převod pozemků vodovodu Loučky v KÚ Brťov, které byly zapsány v Katastru nemovitostí na obec Černá Hora.
V roce 2000 proběhly v Žernovníku kolaudace dvou novostaveb rodinných domů: Radek Klíč č.p. 77 a Antonín Smetana ml. č.p.78.
Na hospodaření v lesích, tj. na zalesňování v jarních měsících, jsme od ministerstva zemědělství obdrželi dotaci ve výši 38800,- Kč. Dále jsme obdrželi dotaci 19960,-Kč na zpracování dekádního lesního hospodářského plánu, který zpracovává Lesprojekt Brno. Odborný dozor nad hospodařením v obecních lesích vykonává ing. Galusek z Jedovnic.
U domu č.9 byl nalezen pozdrav ze Základní školy v rakouském městě Poegstall, který k nám po větru přinesl vzdušný balón. Na své cestě překonal přes 155 km vzdušnou čarou. Odesílatelům jsme odepsali, ale z Poegstallu se nám již neozvali.
Byl vypracován nový řád ohlašovny požárů, která se nachází v místním pohostinství u Zvěřinů. Je zde v obálce uložen klíč, který slouží k otevření hasičského domu a vyhlášení požárního poplachu elektrickou sirénou. Koncem roku byl vypracován i nový Požární poplachový plán obce Žernovník.
V srpnu schválilo obecní zastupitelstvo návrh znaku a praporu obce, který pro obec navrhl D. Res z Rudice. Vybíralo se ze tří návrhů. Vybraný návrh znaku v jehož horní části je zobrazen mlýnský kámen žernov a ve spodní znak pánů boskovických z Černé Hory byl zaslán k posouzení podvýboru pro heraldiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který dne 22.11.2000 projednal návrh a doporučil jeho udělení. Oficiální udělení znaku a praporu obci předsedou parlamentu ČR se předpokládá v roce 2001, tedy v roce kdy obec oslaví 650 let od první písemné zmínky.
Dne 12. listopadu, v neděli, se uskutečnily volby do nově utvářených krajských zastupitelstev. Od roku 2001 vzniknou nové kraje a Žernovník bude patřit do kraje Brněnského (Jihomoravského).
OÚ připravil mikulášskou nadílku dětem do 15 let z naší obce. OÚ připravil cukrovinkové balíčky, které roznesla místní mládež oblečená v tradičních úborech Mikuláše, anděla a čertů.
Dění v obci
Zemědělství
Zemědělské hospodaření a chov dobytka prošlo v posledních letech velkou změnou. Ještě do poloviny dvacátého století byla naše vesnice převážně orientována na zemědělství. Vlastnictví půdy bylo známkou bohatství a každý, kdo nechtěl trpět nedostatkem potravin se snažil mít alespoň kousek pole. V roce 1957 se zemědělci sloučili do družstva. Následně se družstva slučovala mezi obcemi do větších celků a dnes užívá většinu půdy z našeho katastru Zemědělské družstvo Brťov-Lipůvka. Z naší obce pracuje v tomto družstvu pouze jeden občan. Ostatní jsou většinou zaměstnáni v průmyslu. Nezaměstnanost v naší obci se pohybuje na okresním průměru, tj. 6-7% práceshopného obyvatelstva a nepředstavuje větší problém.
Zemědělské družstvo Brťov-Lipůvka nemá v naší obci žádné objekty, kovárnu i kravín již vrátilo restituentům. Na úseku živočišné výroby pracuje v družstvu 36 pracovníků ve střediscích Brťov, Bukovice, Újezd a Lipůvka. Užitkovost krav je 15,5 l/den a dojnici při výkupní ceně 7.7 Kč/l mléka.Krávy se chovají v kravíně v Brťově 185 dojnic a v Újezdě 295 dojnic. Dále se družstvo specializuje na chov drůbeže. Vykrmuje brojlerová kuřata za cenu 32,-Kč/kg a krůty a krocany 50-55,- Kč/kg. Na úseku rostlinné výroby pěstuje družstvo řepku při výnosu 2.5 t/ha, ozimý ječmen 4.8 t/ha, pšenici a ječmen. Jablka a ryngle pěstuje družstvo v sadě v Rohozci.
Občané v naší obci přestávají chovat domácí zvířectvo, jako krávy, skot, domácí prasata a slepice. Přetrvává pouze chov domácích králíků. Maso nebo vajíčka je výhodnější si nakoupit v obchodě. Tento stav má za následek, že v posledních několika letech přestal být zájem občanů o vysíkání mezí, příkop a malých louk, které zarůstají plevelem. Také o ovoce kolem cest a v sadech není zájem a tak na stromech zůstávají nesklizené třešně a jablka. Lidem se již nevyplatí sklízet a konzervovat úrodu na zimu neboť v obchodech je ovoce i zelenina k dostání po celý rok. Také zahrádky se často zatravňují a místo zeleniny se pěstuje trávník.
Průmysl
Počátkem roku se do existenčních potíží dostala největší firma v obci, firma Tomášek – montáž hydraulických zařízení, která zaměstnávala přes dvacet pracovníků. Majitel firmy podnikatel Tomášek z Černé Hory propustil počátkem roku téměř všechny zaměstnance a po několika týdnech některé opět přijímal. Přesto firma Tomášek neodváděla za své zaměstnance sociální a zdravotní pojištění a zpožďovala výplaty svým zaměstnancům až o několik měsíců. Sociální a zdravotní pojištění zaplatila až pod hrozbou konkurzem od okresního soudu.
Myslivost
V přírodě je v posledních letech patrný zvýšený stav srnčí zvěře. Také zajíce již lze občas zahlédnout. Stav pernaté je však stále minimální, pouze jednotlivé kusy přežívající po vypuštění z umělých odchovů. V lesích našeho katastru se vyskytují divoká prasata, v menší míře lišky a jezevci. Myslivci Josefu Zvěřinovi ml. se podařilo odstřelit u Hlubokých Dvorů kapitálního muflona. Ve druhé polovině léta, přes počáteční sucho, začalo růst velké množství hub. Po dvaceti letech se objevily i lišky (kuřátka), které dříve bývaly velice běžné. Růst této houby, dle odborníků, svědčí o zlepšujícím se ovzduší a že půda v lesích je méně překyselena.
V rekreačním areálu Míranka , který v loňském roce koupila firma Unima Lovosice byl uspořádán letní tábor pro děti ve třech turnusech. Tento rekreační areál byl koupen od firmy Subterra, údajně za částku tři miliony Kč. Vedoucím tábora je americký občan a tábor se nazývá Word of life. Součástí programu tábora je i výklad bible dle hnutí Word of life. Pro nenaplněnost kapacity byla žernovským dětem nabídnuta účast na táboře za pouhých 100 Kč. Tuto nabídku mnoho našich dětí nevyužilo.
V průběhu roku často vystupoval v zábavných pořadech všech čtyř celostátních televizních kanálů svingový zpěvák Laďa Kerndl, který bývá uváděn i jako český Frank Sinatra. Tento občan náší obce Vladimír Kerndl se svou kapelou zpíval na norských osobních námořních lodích, se kterými procestoval celý svět. Spolu s ním, ale už i samostatně vystupuje jeho čtrnáctiletá dcera Tereza.
Jeden ze šesti stromů chráněných státem v katastru naší obce, lípa u kaple na návsi začíná zrychleně usychat. Má poškozené kořeny z jižní strany a snad polovina kmene u kořenů je vyhnitá. Poškozené místo je zaplněno betonem, aby do něho nezatékala voda, a tím se oddálil konec památné lípy. Na druhé straně silnice před obecním úřadem již rostou tři nové lípy.
V roce 2000 se narodili: Milanu a Jarce Kašparcovým dcera Eva Kašparcová
Pavlu a Marii Řehořkovým dcera Eliška Řehořková
Zemřeli: Marie Matalová, Žernovník č. 51 dne 26.1.2000, nejstarší obyvatelka obce
Karel Císař, Žernovník č. 8 dne 27.9.2000, bývalý obchodník
Odstěhovali se: František Zachoval, Žernovník č.69 do Borotína
Jana Novotná, Žernovník č.8 do Borotína
Valerie Novotná, Žernovník č.8 do Borotína
Martin Kratochvíl, Žernovník č.59 do Milonic
Dagmar Matalová, Žernovník č.63 do Lažan, provdána Koutná
Počet obyvatel Žernovníka s trvalým pobytem na počátku roku 2000 byl 192 a na konci 187.
Na k.ú.Žernovník u Černé Hory je evidováno 8 památných stromů:
- skupina 4 lip malolistých (Tilia cordata) na jižní straně obce při křižovatce silnic III/37715 a III/37719, vysazených do čtverce. Uvnitř stojí kříž s letopočtem 1859. Koruny jsou jednostranné, ze čtverce ven, stromy jsou zdravé
- lípa malolistá (Tilia cordata) stojící před domem č.38 vedle hostince, kmen je rozvětven v košatou korunu, charakteristické jsou velké kořenové náběhy
- dub letní (Quereus robur) stojící ve strži, sevérozápadně od skladu ZD v prostoru ČOV. Jedná se o vzrostlý strom s pravidelnou korunou
- dub letní (Quereus robur) stojí cca 60 m od předchozího ve stejné lokalitě. Je nejsilnějším ze skupiny stromů, která je pravděpodobně zbytkem původní doubravy okolo vodoteče. Koruna je rozložitá s křivými a prasklými větvemi.
- dub letní (Quereus robur) stojící na mezi porostlé keři cca 100 m od kraje lesa, západozápadoseverně od obce. Je to košatý strom, zřetelně dominující okolnímu porostu,
Ostatní významné stromy
- dvě lípy malolisté (Tilia cordata), stojící v severozápadním sektoru obce při odbočce místní komunikace ze silnice č.II/377.
